Při thyreostatické léčbě se v I. trimestru preferuje propylthiouracil (přípravek Propycil), protože po methimazolu (thiamazolu – přípravek Thyrozol) byl popsán výskyt závažnějších vrozených vývojových vad. Pokud je léčba tyreostatiky nutná i po 16. týdnu gravidity, není dosud jasné, zda se má provést změna zpět na methimazol, nebo se má pokračovat v propylthiouracilu. V současné době jsou tedy možné obě varianty (poměr denní dávky methimazol/propylthiouracil je 1:20) (Alexander EK, 2017).
Pokračování v propylthiouracilu je spojeno s vyšším rizikem hepatopatie, návrat k methimazolu s rizikem zhoršení dobré kontroly thyreotoxikózy. Dávky by měly být co nejnižší k dosažení FT4 v horním pásmu normy nebo i lehce nad ni (Alexander EK, 2017). Pokud se léčba zahajuje nově, jsou iniciální dávky obvykle 200-400 mg (max. 600 mg) propylthiouracilu (v I. trimestru) a 10–20 mg (max. 30 mg) methimazolu (v II. - III. trimestru a u kojících žen) a závisí na tíži thyreotoxikózy.
První kontrola klinického stavu a laboratorních testů (TSH, FT4 a FT3) se provádí za 2-4 týdny a další 1x za 4 týdny po celou dobu gravidity. TSH zůstává často dlouho suprimován. Jeho event. elevace upozorní na rozvoj iatrogenní hypothyreózy. Pokud otěhotní žena, která je eutyroidní na malé dávce tyreostatika (methimazol ≤5-10 mg denně, propylthiouracil ≤50-200 mg denně), doporučuje se léčbu přerušit a zkontrolovat TSH, FT4 a FT3 za 1-2 týdny. Zůstává-li žena eutyroidní, následuje kontrola za 2-4 týdny a dále 1x za 4 týdny po celou dobu gravidity (Alexander EK, 2017, Kahaly GJ, 2018).
Jan Jiskra